vydané knihy
  ediční plán
  o nakladatelství
  distribuce
  knihkupectví
  antikvariát





     Fik Meijer: Císaři neumíraji v posteli
Z holandského originálu KEIZERS STERVEN NIET IN BED, vydaného nakladatelstvím Atheneum - Polak & Van Gennep, Amsterdam 2002, přeložila Petra Schürová.
Vázané, 216 stran, 229 Kč, rok vydání: 2008, vydání první,
ISBN 978-80-7299-093-1.



  o knize
  o autorovi


Holandský historik a spisovatel Fik Meijer sepsal kromě úspěšných Gladiátorů (česky Aurora 2006) mj. i pojednání o posledních dnech římských císařů. Čtenář se zde dozví nejdůležitější fakta o každém císaři v krátkých životopisech, které jsou doplněny posledními slovy, jak je zachytila pera svědků posledních minut života těchto císařů. Meijerova studie zaujme množstvím ohromujících detailů, díky kterým se před čtenářem objeví dávno zaniklý svět. Váz., 216 stran, 229 Kč, ISBN 978-80-7299-093-1.

Nakladatelství Aurora děkuje FOUNDATION FOR THE PRODUCTION AND TRANSLATION OF DUTCH LITERATURE za finanční podporu při vydání této knihy.




O knize

Holandský historik a spisovatel Fik Meijer sepsal kromě úspěšných Gladiátorů (česky Aurora 2006) mj. i pojednání o posledních dnech římských císařů. Čtenář se zde dozví nejdůležitější fakta o každém císaři v krátkých životopisech, které jsou doplněny posledními slovy, jak je zachytila pera svědků posledních minut života těchto císařů. Meijerova studie zaujme množstvím ohromujících detailů, díky kterým se před čtenářem objeví dávno zaniklý svět. V prvních dvou stoletích existence Římské říše vládli jednotliví císařové poměrně dlouhou dobu a mnozí v této funkci i v poklidu dožili. Ne však v období třetího století, kdy téměř každý císař žil v neustálé nejistotě, že bude odstraněn, jakmile se znelíbí legiím v provinciích. Přesto se vždy znovu a znovu objevili noví kandidáti v naději, že se jim podaří to, v čem neuspěl jejich předchůdce: přežít na trůnu. Ve třetím století se to nepodařilo takřka nikomu, z jedenadvaceti oficiálních císařů a četných protikandidátů, kteří byli u moci v těžkých letech 235-284, zemřel jen jeden přirozenou smrtí. Jejich životy ukončily zbraně nepřátel, smrtící rány zasazené osobami z nejbližšího okolí, nebo si sami v zoufalství vzali život, když neviděli jiné východisko,. Smrt většiny císařů byla popsána mnoha autory, ale ne vždy stejně. Fik Meijer vytváří verzi nejpravděpodobnější a zároveň analyzuje, proč jsou některé prameny nehodnověrné. Dočteme se, jak někteří císaři přijímali neodvratně se blížící smrt smířeni, a dokonce tváří v tvář svému konci ukázali své lepší stránky. Byli však i tací, kteří se s blížícím se koncem zhroutili a odmítali uvěřit, že jejich smrt je přímým důsledkem jejich špatného vládnutí. Přestože Římská říše oficiálně začíná Oktaviánem Augustem v roce 27 př. n. l., kniha začíná Caesarovou vraždou v roce 44 př. n. l., protože Caesar – jako doživotní diktátor – položil základy císařství. Kniha končí roku 476 n.l. u Romula Augustula, západořímského císaře, kterého sesadil germánský vojevůdce Odoaker.

  zpět na začátek




O autorovi

Fik Meijer
Autor Fik Meijer je vysokoškolský učitel antických dějin na Univerzitě v Amsterdamu, překladatel a spisovatel. Publikoval mj. Gladiátoři (Gladiatoren, česky AURORA 2006), Pavlova plavba do Říma (Paulus´ zeereis naar Rome), Závody kolesek (Wagenrennen). Jeho knihy jsou seriózními historickými studiemi a jsou charakterizovány jako „rekonstrukce“.

  zpět na začátek