vydané knihy
  ediční plán
  o nakladatelství
  distribuce
  knihkupectví
  antikvariát





     McBrideová, Mary: Babička má vždycky pravdu, ale poslouchá ji někdo?
Z anglického originálu Grandma Knows Best, But No One Ever Listens! přeložila Hana Březáková.
Brožované, 144 stran, 98 Kč, rok vydání: 2000, 1. vydání
ISBN 80-85974-92-4


Ukázka z knihy

Kapitola 3
Život není repríza
Naše vlastní výchovné metody
nanejvýš rozumné byly,
ovšem naše současné rady,
všechny po řadě urazily.

Jako babička si nutně musíte uvědomit, že vychovávat v dnešní době děti není totéž, co to bylo před 30 lety, kdy jste se potýkala s výchovou svých vlastních potomků. Metody, které dnes uplatňujete při výchově vnoučat a péči o ně, musí být „nové a vylepšené“.
      Od té doby, co jste sama byla mladou maminkou, se toho změnilo opravdu hodně:

Před třiceti lety zlobivé děti dostaly štulec za ucho.
Rodiče dětem pomáhali s počty tím způsobem, že jim ukazovali kartičky s číslicemi. Dnes jim mohou pomoci maximálně tak s výměnou spálené pojistky, aby jejich ratolesti mohly dál sedět u počítače.
      Když děti neposlouchaly, dostaly štulec za ucho. Dnes je rodiče odvedou k dětskému lékaři, který je doporučí k psychoterapeutovi.
      Dřív děti vyrůstaly s robotkem Emilem. Teď mají na každý problém samostatnou knihu.
      Pleny se namáčely, vyvářely a žehlily. Dnes se vyhazují.
      Děti se střídaly v mytí a utírání nádobí. Dnes se střídají v mačkání tlačítek u myčky na nádobí.
      Na Velikonoce děti dostávaly čokoládové zajíčky v zelené celofánové trávě. Dnes dostávají jogurtové zajíčky dřepící v obilných výhoncích.
      Maminky přidávaly do vody s šamponem kapku citronové šťávy, aby svým dcerkám zesvětlily vlásky. Teď si děti barví vlasy namodro, nažluto, nazeleno i načerveno.
      Za maturitu děti dostávaly hodinky. Dnes hodinky nosí caparti, co začínají chodit do mateřské školy.
      Než rodiče naplánovali letní dovolenou, museli se dohodnout se svými synky, aby se jejich plány nekřížily s fotbalovou ligou. Dnes si musí prověřit sportovní rozvrh jak svých synů, tak dcer.
      Děti se vždycky hádaly o to, kdo bude olizovat metličky šlehače. Dnes je šlehačka k dostání ve spreji.
      Dřív rodiče nutili své děti, aby vypnuly televizi a šly si napsat úkoly. Dnes si děti nahrávají své oblíbené pořady na videokazety.
      Děti musely chodit domů včas k jídlu, jinak ho dostaly studené. Dnes si mohou jídlo ohřát v mikrovlnné troubě.
      Dospívající kluci a holky vždycky obraceli oči v sloup, aby dali najevo, jak jsou jejich rodiče nemožní. Dnes to dělat nemohou, protože nosí kontaktní čočky.
      Rodiče chodívali s dětmi na dětská hřiště, kde si jejich ratolesti hrály na houpačkách, prolézačkách a skluzavkách. Dnes má většina domů podobné atrakce na zahradě.
      Děti byly ustavičně napomínány: „Než přejdeš ulici, rozhlédni se na obě strany.“ Teď se všude vozí autem a vystupují rovnou u dveří.
      Navzdory všem těmto změnám zůstává mnoho věcí stejných. Miminka dál trápí větříky a cucají si palečky. Školním dětem ujíždí autobus a do školy je musí vozit mámy. Puberťačky si pořád stěžují: „Máma té a té holky jí dovoluje dělat to, co mně doma nikdy nedovolí,“ a celé hodiny proklábosí se sluchátkem na uchu.

  zpět na začátek