|
|
|
|
|||||
|
|
|||||||
Ukázka z knihy
Kapitola 3 Život není repríza Naše vlastní výchovné metody nanejvýš rozumné byly, ovšem naše současné rady, všechny po řadě urazily. Jako babička si nutně musíte uvědomit, že vychovávat v dnešní době děti není totéž, co to bylo před 30 lety, kdy jste se potýkala s výchovou svých vlastních potomků. Metody, které dnes uplatňujete při výchově vnoučat a péči o ně, musí být „nové a vylepšené“. Od té doby, co jste sama byla mladou maminkou, se toho změnilo opravdu hodně:
Když děti neposlouchaly, dostaly štulec za ucho. Dnes je rodiče odvedou k dětskému lékaři, který je doporučí k psychoterapeutovi. Dřív děti vyrůstaly s robotkem Emilem. Teď mají na každý problém samostatnou knihu. Pleny se namáčely, vyvářely a žehlily. Dnes se vyhazují. Děti se střídaly v mytí a utírání nádobí. Dnes se střídají v mačkání tlačítek u myčky na nádobí. Na Velikonoce děti dostávaly čokoládové zajíčky v zelené celofánové trávě. Dnes dostávají jogurtové zajíčky dřepící v obilných výhoncích. Maminky přidávaly do vody s šamponem kapku citronové šťávy, aby svým dcerkám zesvětlily vlásky. Teď si děti barví vlasy namodro, nažluto, nazeleno i načerveno. Za maturitu děti dostávaly hodinky. Dnes hodinky nosí caparti, co začínají chodit do mateřské školy. Než rodiče naplánovali letní dovolenou, museli se dohodnout se svými synky, aby se jejich plány nekřížily s fotbalovou ligou. Dnes si musí prověřit sportovní rozvrh jak svých synů, tak dcer. Děti se vždycky hádaly o to, kdo bude olizovat metličky šlehače. Dnes je šlehačka k dostání ve spreji. Dřív rodiče nutili své děti, aby vypnuly televizi a šly si napsat úkoly. Dnes si děti nahrávají své oblíbené pořady na videokazety. Děti musely chodit domů včas k jídlu, jinak ho dostaly studené. Dnes si mohou jídlo ohřát v mikrovlnné troubě. Dospívající kluci a holky vždycky obraceli oči v sloup, aby dali najevo, jak jsou jejich rodiče nemožní. Dnes to dělat nemohou, protože nosí kontaktní čočky. Rodiče chodívali s dětmi na dětská hřiště, kde si jejich ratolesti hrály na houpačkách, prolézačkách a skluzavkách. Dnes má většina domů podobné atrakce na zahradě. Děti byly ustavičně napomínány: „Než přejdeš ulici, rozhlédni se na obě strany.“ Teď se všude vozí autem a vystupují rovnou u dveří. Navzdory všem těmto změnám zůstává mnoho věcí stejných. Miminka dál trápí větříky a cucají si palečky. Školním dětem ujíždí autobus a do školy je musí vozit mámy. Puberťačky si pořád stěžují: „Máma té a té holky jí dovoluje dělat to, co mně doma nikdy nedovolí,“ a celé hodiny proklábosí se sluchátkem na uchu. ![]() |