|
|
|
|
|||||
|
|
|||||||
 z doslovu ukázka z knihyZ doslovu
S. Przybyszewski: Zazářit, ohromit a zmizet
Zazářit jako meteor, ohromit a vyděsit lidi a zase zmizet - tak vnímal svůj život Stanislaw Przybyszewski, takový osud si sám přál. Dlužno přiznat, že se mu to v plné míře splnilo: skutečně na přelomu minulého století pronikavě zazářil na literárním nebi, prožil krátké období slávy, zasáhl - mnohdy neblaze - do osudů řady lidí, s nimiž se na své dráze střetl, a na sklonku života byl už jako autor opomíjen, takřka zapomenut. Určitý literární "návrat" znamenaly ve dvacátých letech právě jeho paměti - první díl vyšel s úspěchem nedlouho před smrtí Przybyszewského, druhý zůstal nedokončen...Uplynulo dalších sto let od doby, o níž Przybyszewski ve svých memoárech psal, přiblížil se konec dalšího století a opět, navzdory veškerému technickému rozvoji a informační revoluci, ožívá charakteristický zájem lidí o všechno tajemné, nepoznané a racionálně nevysvětlitelné. Pocit rozčarování, krize hodnot a noetická skepse opět vedou k zájmu o metafyziku, a tak zase vzkvétají prapodivné sekty, prosperují astrologové, léčitelé a věštkyně, vracejí se satanistické symboly. A spolu s tím roste i náš zájem o fin de siecle a jeho umělce, kteří se dobovými prostředky snažili vyjádřit onu vnitřní zkušenost člověka, jež byla důležitá už pro romantiky, fascinovala modernu a surrealisty a nejspíš neztratí přitažlivost ani v budoucnu. O její vystižení usiloval ve svých nejlepších dílech i Stanisław Przybyszewski. Dovolme mu tedy, aby se alespoň na chvíli vrátil - podoben meteoru, jak si přál - a na konci našeho století nám připomněl konec století minulého. Z doslovu Jasny Hlouškové
 zpět na začátek
Ukázka z knihy
V oné době mělo Zycie blízké a srdečné vztahy k Moderní revui, českému měsíčníku Arnošta Procházky. Už pár let před mým příjezdem do Polska se na mne Arnošt Procházka obrátil a všechno, co jsem uveřejňoval německy, tiskl souběžně ve svém časopise. Mé jméno se náhle stalo v Čechách populární, ještě dřív, než o mně kdokoli v Polsku něco věděl. A v Praze tehdy studoval Maciej Szukiewicz, ten jako první zmínil mé jméno v Polsku v několika fejetonech, napsal mi rovněž několik velice srdečných dopisů, a tyto dopisy se staly prvním kontaktem mezi mnou a Polskem. Takže jsem se dostal do Polska vlastně přes Prahu. Arnošt Procházka mi velice pomohl, když jsem převzal Zycie. Poslal mi celou řadu štočků, z nichž se v jeho časopise reprodukovaly obrazy, grafiky a litografie v Polsku doposud neznámých umělců, kteří pak ovlivnili mladou generaci polských malířů. Do Zycia psával jak sám Procházka, tak jeden z nejpůsobivějších mladých českých autorů, Jiří Karásek, který jako první seznámil Poláky s vynikajícím umělcem Otokarem Březinou. Na druhé straně zas vyvolala velký dojem báječná studie Oly Hanssona o Edgaru Poeovi a Barbeyovi d'Aurevilly. Nejrozsáhlejší výklady na téma tak zvaného "nového umění" by se nedokázaly ani zčásti vyrovnat onomu objevnému bohatství, jaké shromáždil Ola Hansson ve svých studiích. Zycie zas úmyslně a plánovitě shromažďovalo na svých stránkách všechno jak z domácí, tak ze světové literatury, co by mohlo polské umění vést směrem k dokořán otevřené bráně do vysněné Evropy, po jejímž uznání tak toužebně prahlo. 45. Arnoštu Procházkovi Krakov, ul. Karmelicka 53, 21. října 1898 Můj drahý, nejdražší příteli, jsem už téměř dva měsíce v Krakově a ze všech sil zachraňuji jediný polský časopis Zycie. A celé dva měsíce jsem skutečně nemohl najít čas, abych Vám napsal. Ještě nevím, zda se mi podaří Zycie udržet, ale chci pro to udělat všechno, všechno. Miluji totiž nezměrně svůj národ, navzdory jeho strašlivé hlouposti. Žebrám všude kolem, abych Zycie udržel, musím je udržet, musím. Před sedmi lety jsem vášnivě sbíral poštovní známky, dnes je mou fixní ideou Zycie. A teď mi, drahý příteli, pomozte. Nemám na toto číslo peníze, abych dal zhotovit štočky, půjčte mi, prosím Vás, svoje pro toto a příští číslo. Pošlete mi všechny Munchy, Vigelandy a Hlaváčky. Budu Vám bezmezně vděčný. Dostanete je všechny zpět, jakmile z nich udělám otisky. Ale musí to být strašně rychle - obratem, nejpozději do 26. t. m. A uklidněte mne telegramem, zda je obdržím či nikoli. O Goyovi začínám psát - dostanete pak celý esej - a od nynějška na věky věků, nejdražší příteli: všechno, co Vám ode dneška pošlu, bude bezplatné. Hned mi odepište. Váš z celého srdce oddaný S. Przybyszewski 47. Arnoštu Procházkovi Krakov, ul. Karmelicka 53, dne 3. listopadu 98 Můj drahý příteli, prokázal jste nám velikou, nesmírně velikou službu. Vaše štočky mi umožnily vydání několika čísel, a mezitím přišlo trochu peněz a je naděje, že Zycie vybředne z obtíží. Zatím je to však ještě pořád zlé. Byl bych Vám poslal štočky už dávno, ale musel jsem je zastavit, abych získal peníze na tisk. Za dva tři týdny je vykoupím a pošlu Vám všechno, co mám a co si budete přát. A znovu prosba, nejdražší příteli - ach Bože, nemějte mi to za zlé. Ale jak víte, všechny moje knihy jsou dosud v Kongsvingeru a já potřebuji nutně ty exempláře Moderní revue, v nichž vyšel můj článek o Munchovi. Obratem mi je pošlete, neboť už do dalšího čísla Zycia potřebuji mít překlad. Ale obratem, drahý příteli, je to pro mne prostě otázka vydání následujícího čísla. A ještě něco: před Vánoci hodlám publikovat číslo v rozsahu tří archů, věnované výhradně českému modernímu umění. Mohu počítat s tím, že svým skvělým perem napíšete studii o celém vývoji mladé generace? A mohu počítat i s esejem od Karáska? Chtěl bych totiž navázat úzký vztah mezi Vámi a námi - protože my nabýváme na síle. Rád bych Vás upozornil na sbírku Keř plané růže od Jana Kasprowicze. Je tam dramatická báseň Na pahorku smrti - nejskvělejší věc, jakou polská moderna vydala. Nechám Vám poslat knihu, otiskněte její překlad, je to opravdu působivé. Ale především: pošlete mi esej o Munchovi - ano, a také o Mombertovi. Budu Vám velice, velice vděčný. Zatím Vás tisíckrát zdravím, tisíckrát Váš S. Przybyszewski
zpět na začátek
| ||||||||
vydané knihy
ediční plán
o nakladatelství
distribuce
knihkupectví
antikvariát